Co je stres a jak mu předejít

Všichni jsme ho někdy na sobě pocítili. Ať už ve škole, práci nebo doma. Každý má jiné projevy, ale vždy je to nepříjemné a ovlivňuje nás to i v jiných oblastech. Stres je příčinou neschod na pracovištích, ovlivňuje výkonnost a má vážné dopady na lidské zdraví a psychiku. Víte, že stres ovlivňuje  téměř každého čtvrtého zaměstnance v EÚ? Ve studiích se uvádí, že je zodpovědný za 50 až 60 % všech zameškaných pracovních dní. Bohužel počet lidí, kteří trpí pracovním stresem má rostoucí tendenci. (Zdroj: European Agency for Safety and Health at Work)

Nepodceňujte ho. Způsobuje absence, problémy s disciplínou, nižší produktivitu, chyby a nehody, úrazy, psychosociální problémy, zdravotní problémy apod...

Definice stresu zní asi takto: souhrn tělesných a duševních reakcí, které vznikají jako odpověď na   mimořádné a zatěžující situace. Není však důležité, jaká je situace samotná – významné je, zda ji člověk vnímá jako ohrožující.

Jak se objeví stresory, v těle se odehrává fyzická a chemická reakce, aby se většina tělesných energetických zásob převedla na aktivování fyzické síly. Jde o tzv. poplachovou reakci, která úlohou energizuje organizmus. Při poplachové reakci v těle proběhnou chemické změny  (vyloučený adrenalin a endorfíny, zvýšený tlak, tep a dechová frekvence...) Tyto reakce v naší dávné minulosti sloužili na zaktivování organismu při fyzickém ohrožení – z tohoto důvodu ve stresové situaci cítíme motiv pro boj (udeřit, kopat, zuřit) nebo  útěk (vzdát se, plakat...)

V současné civilizované době však tyto projevy nemůžeme celkem svobodně projevit. Napětí v sobě často dusíme, potlačujeme...

 Ve stresové situaci náš organizmus mobilizuje rezervní sily a v takovém okamžiku jsme připraveni na překonávání velkých  výzev. Dá se říci, že stres zvyšuje naši výkonnost – krátkodobě vydržíme bez spánku, umíme se překonávat, stihneme  více úloh, dokážeme „nemožné“...  Ano, pod stresem jsme výkonnější, jak intenzita stresu překoná snesitelnou úroveň,  stres začne vyčerpávat a poškozovat organizmus. Velmi často se teď mluví o syndromu vyhoření, ten právě začíná nezvládnutým stresem.

Stres se dělí do tří základních kategorií:

• Akutní stres -  je okamžitá reakce na stresor (ohrožení života, zdraví, obavy z neúspěchu, konflikty, časový tlak...)
• Střednědobý střed - přechodná forma mezi akutním a chronickým stresem – při něm nejde o  ohrožení hodnot, ale o jejich dočasnou ztrátu. Ztráta hodnot je dočasná a nahraditelná.
• Chronický stres znamená trvalou ztrátu hodnot nebo jejich dlouhodobou nedostupnost. Tento stres přetrvává a člověk z problémů nevidí východisko.

A teď co s tím? Lidé, kteří umí relaxovat, se dokážou lépe vyrovnat se stresovými situacemi. Po období stresu a napětí musí následovat období pokoje a relaxace. Například upřímný a srdečný smích přináší organizmu okamžité uvolnění. Smích probouzí energii, prokysličuje tělo a přináší úlevu i nadhled. Výzkumy ukazují, že smích přispívá k poklesu hladiny stresových hormonů v krvi  a současně posilňuje imunitní systém člověka.  Také změna vnímání a hodnocení sebe a venkovních podnětů dokáže přinést trvalé řešení. Např.:

•  změníme způsob rozmýšlení o situaci
•  nezabýváme se problémem, když  to není nutné
•  přehodnotíme význam daného problému
•  najdeme nové a netradiční možnosti řešení
•  změníme priority a pod.

Utápění se v negativních a neproduktivních myšlenkách, obviňování sebe a druhých, podrážděné uvažování, negativní očekávání... to vše vytváří v těle stresovou odozvu a nepomáhame si tím.

a naopak...

• Dívat se na věci reálně, bez strachu, myslet pozitivně a důvěřovat si... to dává větší moc na životě i nad stresovými situacemi.
• Mluvit o  problému s druhým člověkem pomůže víc než nosit si svoje břemeno osamotě.
• Obavy musíme umět pustit z hlavy. Když se dokážeme na chvíli zastavit a upokojit, uvědomíme si, že se často stresujeme kvůli zbytečným představám.
• Často po problému řešíme další problém.
• Zastavme se však a po každém úspěchu se oceňme. Pochvalme se za to, co jsme už v životě dokázali, jak jsme překonali poslední těžkosti.
• Je dobré problémy řešit hned a neodkládat je – jinak se hromadí, do budoucnosti ješte můžou narůst a my nemáme pokoj, stále se kvůli ním znepokojujeme. Jak máme problémy v práci, v domácnosti, řešíme je hned.
• Tlaky na pracovišti, termíny a deadliny, náročné vztahy, změny, stálé požadavky na výkon, vědomosti a o mnohé si říká rodina, naše okolí...

Nenechte se zahltit, zahnat do kouta, oslabit stresem. Buďte k sobě upřímní, pokud na něco nestačíte, neobávejte si říct o pomoc. Pokud něco nechcete, naučte se říkat NE.